Režie:
Ivan Buraj
(1988)
Narozen v Bratislavě, kořeny však přestupují maďarskou hranici. Vyhrává několik literárních soutěží, ale při pocitu ohrožení mění svou doménu a vstupuje do Divadla LUDUS. Po maturitě odchází studovat divadelní režii, pro jistotu za hranice. Od roku 2007 mluví střídavě česky a slovensky a naplňuje své obrazivé vize v čase a prostoru. V Divadel Husa na provázku v rámci projektu Perverze v Čechách se přesvědčil o tom, že ,,Věčnost trvá osm let “, což dokazovala jeho stejnojmenná voicebandovou suitu o sochaři Stalinova pomníku na Letné. Absolvoval bakalářské studium jedním z fekálních dramat Wernera Schwaba, Lidumor aneb Má játra beze smyslu. Od postmoderní lidovosti se vydal za čistotou minimalismu na stáž k Robertu Wilsonovi do pražského ND, kde asistoval vzniku Věci Makropulos. V současné době přemýšlí nepolapitelnosti exteritoriálních elit.
David Pizinger
(*1983)
Narozen ve městě s nejstarším kamenným mostem a pokřtěn vodou stříbrných rybníků. V gumovkách na prahu dospělosti pobíhal idylickou krajinou Pootaví a oddával se nejrůznějším hrám. Nadšen pro všechny krásy světa prošel školu kulturní historie v Českých Budějovicích. Zatoužil krásy také tvořit a myslel při tom na Janáčkovu akademii. Unaven divadlem podnikl několik cest a bydel v maringotce za Berlínem. Dělal představení o lásce, zimě a koníkovi, polárním medvědovi a jiných velkých záhadách jako je Balkón od Jeana Geneta. V současné době přemýšlí o tajemství malých holčiček a řece Vltavě.
Dramaturgie:
Helena Michková
(*1987)
Narozena v Brně, kořeny však sahají až do jižního Ruska a dost možná ještě dál. Během studia na Klasickém gymnasiu se v ní probudila nestandardní touha a zápal pro tvůrčí činnosti, jakými jsou divadlo, psaní a překlady, proto vstoupila na půdu JAMU a zvolila si obor divadelní dramaturgie. Během studijního pobytu v estonském Tallinnu (2011) si vyzkoušela řeholi herecké profese a je ráda, že ji může přenechat jiným. Napsala několik autorských textů (Odejdi za ní, Everyman 2012) a v divadelním studiu Marta si vyzkoušela práci na muzikálech (Trůn pro královny, Marlow) i činoherních kusech (Mrzák inishmaanský). Již pět let po večerech svědomitě kontroluje vstupenky a prodává divadelní programy. Doufá ale, že se po zdárném završení studia posune ode dveří do sálu někam hlouběji do útrob divadelních budov. Bojí se však zabřednutí v uzavřeném mikrokosmu divadla, a tak se ve volných chvílích věnuje svému psovi, pokojovým rostlinám, přemítání o religionistice či psychologii, cestování a hlavně nemyslí na divadlo.
Dagmar Radová
Narozena na úpatí Krušných hor a okraji Mostecké uhelné pánve. Při jedné z prvních cest do školy sražena automobilem, přesto neodrazena tímto zážitkem se vydala za vzděláním do Brna. Od roku 2007 studuje divadelní dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění. Napsala několik autorských textů (Moucha, Smrt krásnokřídlatců, Vrása). Při hledání smyslu pro obhájení bakalářského titulu ho paradoxně nalezla v textu Wernera Schwaba ,,Lidumor aneb Má játra beze smyslu“. Po monodramatu Ofélie – Nelkám! Kontempluji! odjela kontemplovat na hamburskou Theaterakademie, kde se zaobírala otázkou Antigonina odporu a možnostech, jak politicky jednat. V současné době přemýšlí o roli autora v německém divadle a ráda by napsala operu o metafyzickém milostném vztahu ženy a pračky. Snad jednou vystuduje operní zpěv.
Iveta Ryšavá
(*1985)
Narodila se ve Zlíně, kde se kupodivu nezaměřila na výrobu obuvi, ale raději se vydala cestou vzdělání a umění. Po gymnáziu zamířila do Brna, kde na Janáčkově akademii začala studovat dramaturgii. V bakalářském ročníku se po praktické stránce vypořádala s Nehybností Romana Sikory a teoreticky se ocitla Unter Eis Falka Richtera. Pokusila se o překonání této statičnosti studiem scénografie, ale pak se opět navrátila k dramaturgii. V budoucnu má v plánu přihlásit se ještě na muzikálové herectví. Vždycky chtěla umět hrát na klavír, ale ještě to nestihla. Ovšem stihla absolvovat stáž ve Walesu mezi kopci a mořem. Nakonec se však navrátila domů, neb na ní čekal mourovatý kocour, který jí vzdáleně připomíná morče, které měla, když byla malá. Kocour se jí však zdá o dost lepší. Kromě toho, že začátek tohoto roku trávila především na Balkoně Jena Geneta či v Domově dobrovolného otroctví, jsou jejími největšími koníčky fotografování, vaření skvělých polévek a tancování.
Scénografie:
Lenka Jabůrková
Lighting design:
Jonáš Garaj
(*1988)
Narozen v Brně. Vyrůstal ve vitrážové dílně svého otce. Zde objevil kouzlo světla a uhranut jím spojil se s hudebně-vizuálním uskupením Equipe Animazione, aby mohl následovat své světelné vize. Tato touha ho dovedla až na Janáčkovu akademii múzických umění, kde začal studovat jevištní technologii. Ještě větší touha hry světla s prostorem ho přivedla ke Služebníkům lorda Alfréda a stal se jejich osvětlovačem. Odměnou mu za jeho věrnost byla i společná cesta na druhý konec světa, odkud se společně vrátili a jako hosté se usadili v HaDivadle.
V současné době vymýšlí jak "světlem malovat v prostoru" a chce si vytvořit svoji vlastní vitrážovou dílnu.
Techniké zázemí:
Tomáš Příkrý - zvuk
Tomáš Ožana - stavba
Vojta Slabý - světlo
Produkce:
Patricia Glinská
Původní česko slovenské kořeny pravděpodobně nastálo zapustila v České republice přičemž v nepravdielných periodách vyjíždí za hranice směr západ. Nejposledněji při jednom z výjezdů absolvovala studijní a pracovní stáž ve Španělsku. Již pátým rokem studuje divadelní manažerství na JAMU v Brně, které se v letošním roce chystá zdárně ukončit a vydat se po nejisté cestě s vyhlídkou, že kultura a divadlo, ke kterému má blízký vztah, přežijí ale bez jejích organizačních schopností se neobejdou.
Asistentka produkce:
Marie Rotnáglová
(*1991)
Narozena v Brně, v jejím rodokmenu se nalézá i největší tragická hrdinka českých, potažmo moravských divadelních dějin, Maryša. Dospívání, ač ne zcela tragické, bylo lehce melancholické až rozervané. Tento životní pocit byl přikrmován četbou Dostojevského. To vedlo až k apokalyptických vizím a intenzivnímu přesvědčení, že smysl žití může najít pouze u divadla. Aby jí snad ani kapka smyslu neunikla, rozhodla se divadlo uchopovat jak z teoretického, tak i praktického hlediska. Poznání teoretické jí poskytuje Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, praxi pak divadelní manažerství na Janáčkově akademii múzických umění a svou fyzickou divadelní zdatnost posiluje v Divadle Husa na provázku zvedáním židliček a věšením kabátů.
Speciální světelné efekty:
Pavel Richter j.h.
V součastnosti student atelieru multimedia Brněnské FAVU,
multimediální umělec, technik, hudebník.